Starojická Lhota byla vystavěna jako řadová ves po obou stranách Lhotského potoka stranou silničního tahu Hranice – Ostrava, asi 3 km západně od Starého Jičína. Byla zvána převážně jen Lhota, někdy též Kočičí Lhota ( odtud i německé označení Katzendorf za II. sv. války) Teprve od roku 1921 se ustálil dnešní název.

Její katastr má rozlohu 554 ha a žili zde takřka výhradně Češi. Počet obyvatelstva zůstává poměrně stálý. Svého maxima 418 obyvatel dosáhla obec v roce 1930, v roce 1991 zde žilo 361 obyvatel v 86 trvale obydlených domech se 110 byty. V současné době v obci žije 355 obyvatel v 86 domech.

            Vesnice vznikla kolonizací starojickými osadníky a nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1429, kdy již obec delší dobu tvořila součást panství starojického. Pouze v době německé okupace byla přičleněna k politickému okresu Valašské Meziřičí, nicméně část katastru se stala součástí Starého Jičína. Původně jednotřídní  ( od r.1848), později dvoutřídní škola byla zrušena v roce 1975 a žáci byli převedeni do nové Základní školy ve Starém Jičíně. Později zde až do roku 2001 zůstala zachována pouze mateřská škola.

            Obec bývala veskrze zemědělská. Z 536 ha hospodářské půdy bylo 356 ha polí a 108 ha lesů. Pozemky bývalého dvora velkostatku Starý Jičín byly již před I. Světovou válkou propachtovány a za 1. pozemkové reformy rozprodány. Zásluhou uvědomělého kováře a vynálezce v oboru zemědělských strojů  a rolnického nářadí Jana Vahaly zde byl roku 1884 zbudován pomník bratrancům Veverkovým, vynálezcům ruchadla, který však byl roku 1946 neopatrným řidičem zničen. Nyní je památník přestěhován před hasičárnu, kde je od roku 2004 i pamětní deska Janu Vahalovi.

Politicky zde bývali nejsilnější lidovci a agrárníci. Ve volbách v r. 1946 získala ČSL 150 hlasů z 228 možných. Existovaly zde spolky hasičů, Omladiny, Národní jednoty i tělocvičné jednoty Orel. V letech 1877-1912 zde měla sídlo i četnická stanice.

Již v roce 1896 bylo v obci založeno 1. mlékařské družstvo na Moravě, které však brzy zaniklo. Obecní pečetidlo, pořízené v roce 1749, neslo zobrazení typického zemědělského nářadí – radlice a pod ním krojidla.

V obci se nachází také neogotický kostel Srdce Panny Marie z r. 1896, pohostinství s výletištěm, obchod smíšeným zbožím, tenisové, volejbalové, fotbalové a dětské hřiště, hasičárna a místní hřbitov. Funguje zde Sbor dobrovolných hasičů, Sportovní klub, Myslivecké sdružení a Klub turistů.